Danka in India

Tuesday, July 26, 2005

Taj Mahal v plne krase

Tak jsem nasedla v Mumbai do vlaku a vydala se na svou 22 hodinovou cestu ve druhe tride bez klimatizace napric Indii az do Agry. Cesta utekla velmi rychle a musim rict, ze to byla nadhera.Pripadala jsem si jako v pohadce...vodopady, nadherna zelen, ryzove plantaze, male vesnicky, zeny pracujici na poli, deti pasouci kravy a kozy, male svatyne uprostred niceho, cervena zeme...no proste NADHERAAAA. Prala bych si mit digitalni fotak, abych to vsechno mohla zdokumentovat, ale nevadi...alespon to uchovavam ve sve pameti. Nekdy jsem az chtela zastavit vlak a projit se tou nadhernou prirodou...Todle je ta Indie, do ktere se kazdy zamiluje.

Agra je jako mala vesnicka. V porovnani s Mumbai je tady o hodne vic krav a celkove kdejakeho dobytka na ulicich. Je tady i vice nebezpecno a po setmeni se nedoporucuje vychazet z domu. Dneska jsem konecne videla skoro celou Agru...hrali jsme takovou hru, ze jsme meli 6 mist po cele Agre, kam jsme se emli dostat a vyfotit se tam, takze jsme poznali opravdu celou Agru, jelikoz jsme bloudili po cele Agre:):):)
Asi to zni divne, ale Agra mi pripada o hodne cistsi nez Mumbai, asi to bude tim, ze tady zije o hodne min lidi:)
Hotel, ve kterem bydlime ma na strese nadherny vyhled na celou Agru a hlavne na Taj Mahal, ktery je odsud asi 10 minut chuzi:)Takze vecere na strese s vyhledem na zapadajici slunicko a Taj Mahal je opravdu kouzelnaaaaa.
Kazdym dnem se vic a vic zamilovavam do zeme vsemi opevovanou...krasna, vonava, barevna Indie!

Sunday, July 17, 2005

Zivot s indickou rodinou

Bydlim s indickou rodinou a musim rict, ze to samo o sobe je kulturni zazitek…mozna i ten nejvetsi z celeho meho pobytu, jelikoz diky kazdodennim rozhovorum s mamkou Geraldine se dozvidam vic a vic o zivote v Indii.

Tak napriklad par postrehu:
Pracovni hodiny se hodne lisi od tech ceskych. Do prace se chodiva tak na 10 nebo 11 a konci se kolem 9 az 10 vecer. Tim je take ovlivnej jidelni cyklus. Snidane(velmi vydatna…rekla bych jak nas obed) je kolem 8:30, obed…hmm…tady moc nefrci…a vecere kolem 9:30,nekdy i v 11 vecer

Otec v indicke rodine ma opravdu velkou roli. Tak napriklad on je vetsinou zivitel rodiny, maminka vetsinou travi doma a stara se o domacnost(k tomu ma ale vzdy jeste sluzku, ktera pere a uklizi). I kdyz je zena unavena, tak spat nejde, dokud otec neprijde domu, ona mu naserviruje veceri a pouklizi za nim, az pak muze jit spat.

Deti (I kdyz jim je 20) se musi na vsechno ptat rodinu a pro kazde jejich rozhonuti potrebuji schvaleni obou rodicu…napriklad, kdo se chce stat clenem AIESEC tak se nejdrive musi zeptat rodicu,zda mu to dovoli.
Jelikoz maminka je porad doma, tak deti vetsinou by mely travit cas taky doma…asi aby delaly spolecnost mamince…vetsinou kolem 6 vecer uz jsou doma, nejpozdeji v 8.
Rodine oslavy jsou vetsinou dvakrat, trikrat nekdy I vickrat vetsi nez nase svatby(asi to bude tim, ze v Indii zije vic lidi:)). Minuly tyden jsem byla na dvou rodinnych oslavach..prvni byla velmi skramna(slovy inda) jelikoz tam bylo “jen” 150 lidi. Byla to oslava tetinych 75 narozenin. V sobotu meli dalsi oslavu jelikoz stryc z tretiho kolena slavil 80tiny…tam prislo asi tak 250 lidi. Oslava je velmi organizovana…tak napriklad je tam DJ a jeste moderator…ten celou dobu neco zmatla do mikrofonu a snazi se prinutit vsechny k tanci a jako duvod vzdy pouziva: “Stryckovi Lawriimu by to udelalo strasnou radost”. A pak jeste organizuje ruzne hry pro deti…a nakonec strycek rozdava darky…napriklad se vyvola dama s nejkratsi sukni, nebo dama s nejvetsim vystrihem, nebo osoba s dirou v ponozce, nebo pan s nejvetsim brichem…no proste je to desna sranda. Dalsi rozdil by byl kdo tanci:), v CR vetsinou holky v kolecku….tady: chlapi kolem 40 let blbnout na kdejake moderni indicke pecky v kolecku. Oslava trva asi tak do pulnoci nebo do jedne do rana. Jelikoz Indie je hrozne velika…nebo jen samotny Mumbai, tak oslavy jsou vetsinou jediou prilezitosti jak si pokecat s pribuznyma.

Saturday, July 16, 2005

Zivot a prace s Indama

Muj dnesni den:
Probudila jsem se kolem 8 rano, tak asi do 9 jsem se tak nejak nudila, pak jsem snidala s maminkou te rodiny u ktere ted bydlim...coz se presunulo v dlouhou konverzaci...a bylo neslusne ji zastavit, koneckoncu ona se tady o me stara a ja bych jen tak od ni odesla. Takze vyrazim z domu....trva mi asi hodinu a pul nez se dostanu do mesta. Prichazim na univerzitu, kde mam propagovat AIESEC, ale zadny stanek z AIESEC logem nevidim, ani mi nikdo nebere telefon, tak to vzdavam a jdu na AIESEC office. Prijdu tam a tam nikdo, a internet uz asi tri dny nejede, jelikoz asi nezaplatili ucet za internet. Tak tam tak sedim a premyslim, co budu delat. Posleze zjistuji, ze za pul hodiny mam byt na jine universite, kde budeme mit EB meeting, tak vyrazim z offisu a jdu do St. Xaviers College. Meeting mel byt v 13:30, ale 5 minut pred tim dostavam sms, ze se meeting presouva na 14:15. Divne je , ze skoro vsechny potkavam potom ve skole...ale jeiny kdo chybi je prezident. A tak vsichni cekame do 14:15...a cekame dal jelikoz prezident neprichazi. 14:50 prezident prichazi...a bez zadne omluvy zacina meeting...proste se ani neomluvi, ze prisel tak pozde. A tak mame 30 minutovy meeting, pak je LC meeting asi tak hodinu a pul a pak nas poprosi abychom opustili mistnost, jelikoz budou mit legislativni shromazdeni...ale chcou abysme na ne pockali venku. Legislativni shromazdeni trvalo asi tak hodinu...a pak jsme asi tak pul hodiny jen tak stali pred skol0u...a pak jsme hodinu jeli na jedno misto, kde jsme meli party(dorazili jsme tam tak v 9 vecer). Tak jsme zustali asi pul hodky a pak nas vyzvedla mamka te holky u ktere bydlim.
Proc to cele pisu?
Vsimli jste si, ze jsem za dnesni den nic neudelala?
Ano.....welcome to India.....
A nejlepsi na tom je, ze jsem strasne z dnesniho dne unavena:)

Wednesday, July 06, 2005

Dalsi zazitky

Dneska jsem se byla podivat trochu po meste, protoze je hezke pocasi, ale nevydrzela jsem to dele nez hodinu a pul a stejne jsem zkoncila v jedne pekarne, kde byla klimatizace, to abych se trochu zchladila…venku sviti slunicko a ve stinu je asi 31 stupnu. Mistni pekarny jsou docela v pohode…akorat vsechno je paliveJ
Tak napriklad jsem si jednou koupila croasant a tak se me chutove bunky pripravily na dobre, sladne, mozna trochu mastnejsi “neco”…a tak jsem si za 28 rupii(coz je docela hodne) koupila jeden croasant…prekvapeni prislo hned u prvniho kousnutiJ byl to palivy croasant se zeleninou….uff uff…ti Indove musi mit vsechno palive…I hranolky jsou palive….myslim, ze jak prijedu domu, tak vsechno bude najednou bez chuti.
Dalsi zajimavou veci je napriklad docela bezna snidane nebo vecere…my jime vetsinou chleb s necim, ale klidne kazdy den to stejne, nebo maximalne menime druh taveneho syra…kdezto v Indii…jeste jsem nemela stejnou snidani nebo veceri….oni proste u toho vareni kouzli.
Muj bezny den
Bydlim s rodinou, ktera bydli v Anderi, coz je asi tak priblizne na severu Mumbai, kazdy den ale vstavam kolem 7…dam si sprchu, nasnidam se skvele palive snidane, kterou priprvi maminka Geraldine, a bezim na autobus. Autobusy nejezdi v nejakou konkretn dobu…proste cekate az prijede a naskocite(ony jen pribrzdi)…chci se pak videt v Cechach jak naskakuju do autobusu a vsichni sena me blbe divaji, co to jako delam, proc se tam cpu…hahaha..kdyby vedeli ze v Indii ten autobus zastavi jen na jednu sekunduJ
Pak vysedam v Anderi a jdu na vlak, po ceste prochazim kolem vsech tech naruzivych prodavacu cehokoliv…Cdcek, ovoce, zeleniny, tasek, rucniku, koncovek na destnik, satku, ….a ruznych odborniku typu: odbornik v opravovani destniku(coz v obdobi destu je hodne uzitecne, zajimalo by me co delaji po rijnu, kdy neprsi ani jeden den), holicu, opravaru bot, cisticu bot a podobne. No proste cokoliv chcete, tak staci vyjit na ulici a koupit kdejakou blbost anebo muzete cokoliv si nechat opravit.
Takze jdu na nastupiste a hledam velkou koncentraci zen v jednom miste(tam zastavi kupe pro zeny). Prijizdi vlak…vsichni se natrasaji a pripravuji sve svaly na nejrychlejsi nastup do vlaku v jejich zivote, takze pokud jim zkrizite cestu tak je po vas a najednou budete ve vlaku a ani nevite jak jste se tam ocitli. A tedka asi tak jeste 1 minutu stoji ve stanici, ale nikdo nenaseda, protoze vsichni to zvladli v prvni sekunde…a ja jen premyslim sama pro sebe, proc normalne nenasednout, stejne se do toho vlaku vejdou vsichni…a pak to vzdavam a pripoustim, ze bez toho by to nebyla takova srandaJ
A tak jedu ve vlaku asi 40 minut, normalne by to bylo strasne dlouho…ale ne v indickem vlaku…jelikoz kazdou stanici se odehrava posvatne nasedani a vysedani z vlaku, coz staci jen pozorovat a je to lepsi nez kdejaky serialJ
Pak vysedam na konecne stanici coz je Church Gate, coz je uplne na jihu Mumbaie a tak prochazim tim nejhnusnejsim podchodem…on neni hnusny, ale ta vune je tak nepopsatelna, ze to az smrdi…hahhahha
A tak asi 15 minut jdu az do me “kancelare”, prochazim asi dvema velkyma krizovatkama…kde sice prechody jsou ale nikdo je nepouzivaJ a tak abych nevypadala jak idiot tak taky jdu co nejdal od prechodu….po kazde si myslim, ze me y auta musi prejet…a ony ne…vzdycky jen mavnu na signal:”prominte prochazimJ”
A tak se dostavam do okoli kancelare, prvne musim projit cestickou 15 cm vzdalenou od bazenu…chtela bych videt co by se stalo kdybych tam spadla…hahaha
No a tak prvni co udelam po prichodu je ze zapnu klimatizaci:]a par minut se u ni vzpamatovavam a dostavam se do opojneho stavu, kdy mi je skoro I zimaJ
Bezne asi tak do 12 dopoledne sedim v kancelari a pak cesuju na nejaky meeting…ktery vetsinou trva minimalne tri hodinyJa pak jedu hodinu(minimalne) domu…dojedu asi kolem 6 domu…uplne mrtva…a vecr travim s rodinou, ktera me hostiJ
A tak v 10 mame veceri(coz je normalni mit v 10 nebo 11 veceri) a kolem 11 nebo 12 jdu spat.
Tot vseJ
Co byste jeste chteli vedet?

Sunday, July 03, 2005

Indii si maximalne uzivam:]..aneb nedostala jsem prujem

Maminciny rady abych pila fernet kazde rano na lacny zaludek zabiraji, nebot jsem jeste doted nemela prujem, coz asi kazdeho turistu tady potka. Uz jsem pila i vodu z vodovodu i ochutnavala jidlo z ulice:)
Neco malo z toho jak to tady vypada a jak ja vidim Indii:

Psi:
Jsou zcela vsude, ale jsou uplne neskodni. Spi trebas uprostred vlakoveho nastupiste, mezi odpadkami, na chodniku, kde chodi desitky tisic lidi denne, uprostred nejrusnejsi ulici Mumbai, a auta, rikse a taxiky je ladne objizdeji. Nevadi jim ani to neustale troubeni a ruch...proste klidne spi. Jakmile ale jeden zacne stekat, tak se najednou ozvou vsichni psi Indie a poprask je tady...nasledujicich pet minut neni nic jineho slyset:)

Doprava:
Uz cestuju zcela sama i po setmeni. Nejlepsi a nejbezpecnejsi jsou autobusy.
Bezna scena z autobusu:
Cekam na autobus 235. Na predni strane autobusu je cislo napsane v hindi (cti:klikihaky)a az na konci autobusu v normalni pro evropany znane podobe, to znamena, ze nez se clovek zorientuje jestli to je jeho autobus, tak mu ujede....slavna scena ze Slucne, Seno, Jahody....jak ten vlak nezastavuje, jen pribrzdi...to je presne ono. A tak po 15 dalsich minutach nasedam do dalsiho autobusu. Nejsem jeste tak zbehla jako indove, atak mi to trochu trva nez tam vysplham, ale za mnou asi 5 indu rve:"Chalooo, challooooo", coz je neco jako "Pohni, pohni". Jeden ze sedicich Indu se nademnou slitoval a s vrazdicim pohledem me pustil si sednout.
Pak priklusa cvakatko a za nim muz prodavajici listky.Reknu:"Ekh Anderi"..coz je neco jako jedned listek do Anderi"..a dostanu barevny kus papiru:)Pak slusne poprosim at mi rekne , kde mam vysednout, ze to tady neznam(a jmena stanic jsou samozdrejme v hindi, anebo zastavku neni vubec videt, anebo jak ji uvidite, tak uz je pozde:)Nacez mi s mrtvolnou tvari rekne asi tak 5 vet v hindi, z cehoz jsem vubec nepochopila, jestli me upozorni, nebo ne. A tak cekam a cekam...jedu 40 minut a porad nic...a najednou cely autobus rve ANDEERIIII...jen pro jednu blbou belosku, ktera nevi, kde ma vysednou. Jsou opravdu mili a ochotne pomuzou. Takze autobusem jezdim nejradeji:)ta 40 minutova jizda me stala asi tak 8 rupii, coz jsou 4 koruny.

Cestovani vlakem uz tak zabavne neni, jelikoz je tam strasne moc lidi...a pokud se stitite priplacnout na nekoho uplne spoceneho tak nemate v Indii sanci(ja jsem si uz zvykla). Na nastupisti snadno pochopite, ze kde je vetsi koncentrace zen tak tam se mate zaradit, jelikoz maji specialni puke pro zeny:)

Cestovani riksou:i kdyz nejzabavnejsi, ale nejdrazsi(teda taxik je jeste drazsi), ale stejne to je za takovych 30 minut jizdy asi 30-40Kc. Kdyz vyjdete na ulici tak staci, ze tak nejak machate rukama, a najednou se kolem vas sjedou vsichni riksaci z okoli...no to prehanim, ale tak 3- 4 tam budou:)rekne se jen destinaci...a pak se jen ceka jestli ridic s destinaci souhlasi, nebo ne:)pokud kyva hlavou jako ceske "ne", tak to je ano, a pokud jen mrtvolne kouka a nevi co jste to prave rekli, tak to znamena, ze vas nesveze:)Belochy vetsinou riksove natahuji tak, ze s vama jezdi dokolecka, a vy to stejne nepoznate, protoze kazda ulice vypada stejne:)


O jidle napisu priste:)